24
05
25






Něco málo o nás

Pro někoho to může být opakování, ale věříme, že něco nového zde najdete.

Jak jsme se poznali

Oba jsme dlouho hledali partnery a nakonec jsme se našli na seznamovací síti Tinder.

Jak dlouho spolu jsme

Naše první setkání proběhlo v červenci 2018 na Václavském náměstí v Praze. Vojta byl na místě první a Týna si ho okoukla z dálky a prý to bylo ono.

Naše radost

V říjnu loňského roku se nám narodila naše velká radost, naše malá Nela. A od té doby jsme se rozloučili se spánkem a našimi volnočasovými aktivitami 🙂

Společné zájmy

Objevování nových míst na pěších výletech i na kole. Zajímají nás místa s historií, zejména v Krušných horách a doufáme, že časem tam bude „něco“ naše. Rádi si čteme cedule a pijeme vodu ze studánek.

Co si užíváme

Jednoznačně jídlo. Potrpíme si na jednoduchých, ale dobrých jídlech. Milujeme českou, rakouskou, asijskou kuchyni ve formách restaurace i street food.

Rádi cestujeme

Již od prvního společného výletu jsme si vzájemně potvrdili, že cestování máme oba v krvi. Mimo Česka máme procestováno Rakousko, Švýcarsko, Itálii, Francii, Dánsko, Švédsko a v neposlední řadě Norsko. Všude jsme byli naším malým obytným autem.

Něco o místu „Na Lisu“

Vzdálená historie

  • Stavení z roku 1608, kde se dříve nacházel dubový lis na víno, stojí na samotě na pravém břehu Labe pod bývalými vinicemi a od pradávna je místem setkávání, oslav a veselic.
  • Ještě v padesátých letech minulého století zde bývala hospoda s tanečním sálem. Provozovatelem byl jistý pan Vališ, který kromě hospody provozoval i přívoz, aby si tak zajistil návštěvnost hostů z vesnic na protějším břehu Labe. Část jeho klientely tvořili také voraři, kteří již zdálky volali „Vališi! Pívo!“. A pan Vališ vybíhal s bandaskou k řece a přelíval projíždějícím vorařům pivo do jejich vlastních nádob.
  • Dům Na Lisu měl své obyvatele až do začátku 21. století. V té době už ale veřejnosti nesloužil a byl postupně opuštěn.
Zdroj: nalisu.cz

Současnost

  • V letech 2021–2022 byla provedena citlivá rekonstrukce, díky které se podařilo dům zachránit a znovu ho navracet svému účelu.
  • Cílem rekonstrukce nebylo jen vytvořit funkční budovu, ale i citlivě zachovat co nejvíce původních prvků a k rekonstrukci použít kvalitní autentické materiály. Vzhled historického domu na úplné samotě má kouzlo, proto domu byla ponechána jeho původní oprýskaná fasáda, aby bylo vidět původní zdivo z opukového kamene.
  • Nad domem se nachází volně přístupná studánka pro kolemjdoucí. K domu patří dnes již zaniklé svažité vinice na opukových terasách, které zpustly kvůli nešetrnému využívání mechanizace při pěstování vína. 
  • K domu náleží obrovská zahrada, obřadní místo, lodičky, ohniště, pískoviště…

“Každý je svého štěstí strůjcem.”

Claudius

Římský císař